Letoun byl poháněn kapalinou chlazeným motorem Junkers Jumo 210Ea (680hp), vyzbrojen dvěma kulomety ráže 7,9 mm namontovanými nad motorem a střílejícími přes okruh vrtule, a mohl nést šest 10kg SC10 tříštivých pum pod spodními křídly. Třebaže pro Luftwaffe bylo postaveno značné množství letadel, žádné nebylo zasláno s prvními dodávkami letadel k Legii Condor. Až slabé výsledky He 51 proti ruským I-16 během zimy 1936-37 přesvědčily Luftwaffe o tom, že doba bojového nasazení dvojplošníků již minula a proto ministr letectví uložil fy. Arado vzdát se všech dalších prací na Aradu 68. Nicméně 3 kusy Ar 68E-1 byly poslané do Španělska k vyzkoušení v roli nočních stíhaček; s nacionalistickými kódy 9-1, 9-2 a 9-3, byly umístěné v La Cenia v jižním Katalánsku. Nejsou záznamy o jejich operačním nasazení v této roli, je ale známé, že byly příležitostně užívány pro pozemní útoky během bitvy o Ebro a postupu do Katalánie v lednu a únoru 1939. Na konci války byly předány nacionalistům pod velením kapitána Javier Murcia. Dvojice ještě létala v roce 1945, kdy jejich kód byl změněn na C-11.
Rozpětí: 11 m
Délka: 9,5 m
Výška: 3,3 m
Hmotnost prázdného letounu: 1 600 kg
Hmotnost nákladu: 2 020 kg
Nejvyšší rychlost: 335 km/h v 2 650 m
Stoupání: 6 000 m v 10 min
Dostup: 8 100 m
Dolet: 415 km
Arado Ar 68 E
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat