Caproni Ca 310
Elegantní dolnoplošník smíšené konstrukce Ca-310 Libeccio (jihozápadní vítr) byl jednou ze dvou konstrukcí Cesare Pallavicina, určených pro policejní akce v koloniích. Protože o něj italské letectvo neprojevilo zájem, byl nabídnut na export (Chorvatsko, Jugoslávie, Maďarsko, Norsko). Kuriozní byla objednávka 200 strojů pro RAF. Šestnáct letadel, poháněných motory Piaggio P. VII C35 o výkonu 500hp, bylo zakoupené španělskou nacionalistickou Arma de Aviacion. Deset Ca 310 přezdívaných Capronchinos s typovým kódem 18 bylo včleněno do 8-G 18 (velitel Cdte Felix Bermudez de Castro) a 9-G 18 (velitel Cdte Rafael Martinez de Pison) Po rozsáhlém nasazení v Katalánské kampani byly umístěny v Candasnos, Logrono a Bell-Puig, dva Ca 310 byly přemístěny do Extremadury k likvidaci posledního odporu republikánů. Zbývajících šest letadel dorazilo v roce 1939 po skončení občanské války.
Rozpětí: 16,2 m
Délka: 12,2 m
Výška: 3,52 m
Plocha křídel: 38,4 m2
Hmotnost prázdného letounu: 3 040 kg
Hmotnost nákladu: 4 205 kg
Nejvyšší rychlost: 347 km/h v 3 000 m
Cestovní rychlost: 305 km/h v 3 000m
Akční rádius: 1 025 km
Výzbroj: 2 pevné kulomety ráže 7,7mm v křídlech a kulometu ráže 12,7 mm v plytké hřbetní věžičce za pilotní kabinou, náklad pum 320 kg
Cant Z 506
Snaha Region Ae'rea de los Raleares (nacionalistických leteckých síl umístěných na Mallorce) o nahrazení zastaralých vesměs jednomotorových hydroplánů vyústila v nákup osmi Cant Z.506 B Airone (volavka), třímotorových hydroplánů nové konstrukce pocházející z továrny CRDA v Monfalcone poblíž Trieste (nakonec byly dodány čtyři). Po proškolení posádek se první akcí stal propagandistický shoz pytlů s chlebem obyvatelům Alicante v říjnu 1938. Dne 28 října 1938 se potopil ve středomoří stroj 73-1, když předtím za úsvitu bombardoval Valencii. Na jeho palubě zahynul bratr gen. Franca Denia Ramon Franco. Zbývající tři Z.506 B pokračovaly v bombardování a průzkumných misích až do 21 ledna 1939, kdy byl stroj 73-4 v důsledku špatném počasí poškozen a nakonec musel být odepsán. Poslední akcí občanské války pro Cant Z.506 B byla pátrací mise stroje 73-2, pilotovaného Cdte Norenou, poškozenou loď nalezl, ale byl zahnán republikánskými stíhacími letouny.
Rozpětí: 26.5 m
Délka: 19.24 m
Výška: 7.45 m
Hmotnost prázdného letounu: 8 300 kg
Hmotnost nákladu: 12 300 kg.
Nejvyšší rychlost: 360 km/h
Cestovní rychlost: 300 km/h
Dostup: 8 000 m
Akční rádius: 2 000 km
Pohonné jednotky : hvězdicový motor Alfa Romeo 126 RC34 (v licenci postavený Bristol Pegasus) o výkonu 680hp (750hp)
Výzbroj: 1 kulomet Breda ráže 12,7 mm v horní střelecké věži, dvojkulomet Breda 7,7 mm střílející směrem dolů a dozadu, v pmovnici mohlo bý umístěno jedno 800 kg torpédo nebo náklad pum do stejné hmotnosti.
Arado Ar 68 E
Letoun byl poháněn kapalinou chlazeným motorem Junkers Jumo 210Ea (680hp), vyzbrojen dvěma kulomety ráže 7,9 mm namontovanými nad motorem a střílejícími přes okruh vrtule, a mohl nést šest 10kg SC10 tříštivých pum pod spodními křídly. Třebaže pro Luftwaffe bylo postaveno značné množství letadel, žádné nebylo zasláno s prvními dodávkami letadel k Legii Condor. Až slabé výsledky He 51 proti ruským I-16 během zimy 1936-37 přesvědčily Luftwaffe o tom, že doba bojového nasazení dvojplošníků již minula a proto ministr letectví uložil fy. Arado vzdát se všech dalších prací na Aradu 68. Nicméně 3 kusy Ar 68E-1 byly poslané do Španělska k vyzkoušení v roli nočních stíhaček; s nacionalistickými kódy 9-1, 9-2 a 9-3, byly umístěné v La Cenia v jižním Katalánsku. Nejsou záznamy o jejich operačním nasazení v této roli, je ale známé, že byly příležitostně užívány pro pozemní útoky během bitvy o Ebro a postupu do Katalánie v lednu a únoru 1939. Na konci války byly předány nacionalistům pod velením kapitána Javier Murcia. Dvojice ještě létala v roce 1945, kdy jejich kód byl změněn na C-11.
Rozpětí: 11 m
Délka: 9,5 m
Výška: 3,3 m
Hmotnost prázdného letounu: 1 600 kg
Hmotnost nákladu: 2 020 kg
Nejvyšší rychlost: 335 km/h v 2 650 m
Stoupání: 6 000 m v 10 min
Dostup: 8 100 m
Dolet: 415 km
Bucker Bu 133
Prototyp tohoto slavného jednosedlového cvičného letadla, poháněného motorem Hirth o výkonu 140 hp vzlétl poprvé v prosinci 1935. Seriová verze s hvězdicovým motorem Siemens Shl4A- 4 o výkonu 160 hp měla premiéru na olympijských hrách v Berlíně v červenci 1936. Během dalších let se Bücker Jungmeister stal důvěrně známým a populárním na leteckých závodech v Evropě i USA.
Dvacet Bücker Bü 133 bylo dodáno nacionalistům na začátku roku 1937 a obdrželo kódová označení 35-1 až 35-20. Byly umístěny v letecké škole Escuela de Transformation v Jerez de la Frontera. Jeden kus s trupovým označením EX sloužil v republikánském letectvu i když není známo, jak se do rukou republikánů dostal.
Rozpětí: 6,6 m
Délka: 5,9 m
Výška: 2,35 m
Hmotnost prázdného letounu: 410 kg
Hmotnost nákladu: 585 kg
Nejvyšší rychlost: 225 km/h
Dostup: 6 000 m
Dolet: 500 km
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
